» גלריה » חידות לוגיות  000100010011001101 

Věčný poutník se už trmácel skoro druhý den, když narazil na rozcestí dvou cest. Věděl, že je to nevyhnutelné, a proto byl připraven. Jeho poutnický šestý smysl, vycvičený z množství vyřešených hádanek, mu napověděl, že pouze jedna cesta vede do města bezpečí, ale druhá do záhuby (města lidojedů). Věděl také, že na křižovatce by měli stát 2 lidé, kteří mu zase poradí. Proto byl naprosto klidný, i když na rozcestí uviděl pouze jednu postavu. Cizinec spokojeně seděl ve stínu pod stromem. Kdyby jen tan Věčný poutník přišel na to, ze kterého města cizinec přišel.
Věčný poutník se na něj dlouze a tázavě zadíval a cizinec mu tento pohled opětoval. Po chvíli napjatého mlčení konečně promluvil: "Jestli se divíš, kde je ten druhý, tak je doma a nemocný. Víš, stejně je z města lidojedů a nedávno tu někdo prošel se chřipkou a tak do dopadlo. Máš štěstí, že jsem tu já, z města bezpečí."
Věčný poutník byl obezřetný, aby hned uvěřil cizincovým slovům. Věděl, že má v záloze ještě jednu otázku (s odpovědí ano/ne).
Na jakou otázku se zeptal?